Krok vpřed i vzad
Dnes jsem podnikla jeden krok vpřed ohledně mého fyzického já a jeden krok vzad ohledně mého společenského já.
Vezmeme to hezky popořadě. Dopoledne jsem si pozvala kamarádku fyzioterapeutku, aby mi ukázala pár cviků, abych se zbavila mé nové kamarádky diastazy. Císařský řez (ale i těhotenství obecně) holt udělal svoje. Bříško ne a ne zalézt zpět, tak jsem si podle návodu na netu diagnostikovala diastazu na 3 prsty. Můžu vám říct, že je to pěkně nechutný, když se vám prsty ztratí v břiše neznámo kam. Během cvičení jsem zjiatila, že neumím při chůzi pěkně kroutit zadkem, tak mám povolený vnitřní svalstvo. Zjistila jsem, že mám uvnitř břicha vůbec nějaký svaly, který hodně dlouho spaly a proto mě i bolí záda. Zjistila jsem toho spoustu, ale hlavně, konečně jsem se dozvěděla, jak s díky odezvat nezvanou kámošku. 😊 To byl dnešní KROK VPŘED.
Společenský KROK VZAD se stal můj telefonát se sestrou naší pediatry. Před X měsíci jsem z nějakého pro mě neznámého důvodu o týden zazdila prevenci dvojčat. Většinou se mi to nestává, většinou stepuji na místě o 10 minut dříve a nechápu, že může mít někdo zpoždění a ještě přijít s úsměvem, takže mne tato zkušenost trochu rozhodila. Trochu víc. Takže každou další návštěvu jsem si okamžitě psala do telefonního kalendáře. Z nějakého pomatení mysli jsem nedávno otevřela diář a koukám, že jsme u dr "měli" být 24.4. Kontroluji tedy diář v mobilu a nic v ten den zapsáno nebylo. Navíc jsem zjistila, že to byla neděle. Tato myšlenka mě držela dva dny, co jsem se ve chvílích volna snažila dovolat sestře do ordinace. Když jsem se konečně dovolala a slušně se optala, zda nebude někde chyba, byla jsem upozorněna: "Ale maminko, vždyť 24.4. teprve BUDE. Teď je březen. Přijďte až za měsíc." Takže jsem se trochu ztrapnila podruhé, tentokrát ne zpožděním, nýbrž předcházením. 😊
Tak nevím jestli jsem v nějaké sinusoidě a hledám ustálení nebo co to sakra je? 😁