Rozumíš?

Je jí rok, souvisle nemluví a přeci si rozumíme. Tím, že stále kojím a dost často i nosím jsme napojené v trochu jiné dimenzi. Když byla ještě ležící či nosící se mládě, naše komunikace probíhala čistě jen v intuitivní rovině na základě pohybů a zvuků. Její tělo ke mně hovořilo a na mě už bylo jen se jeho řeč naučit. Chvíli nám to trvalo, přibližně těch šest neděl, které jsou určené právě k tomu, aby si miminko s maminkou našli svůj jazyk lásky a zharmonizovali se. Ne nadarmo se tomuto období říká i čtvrtý trimestru, kdy se dítě na těle matky adaptuje na nový svět. Matka s dítětem by měli být oproštěni od veškerých domácích povinností a návštěv a měli by se věnovat jen sami sobě. Každému jazyku se člověk musí chvíli učit a jazyk lásky není výjimkou.

Po 12 měsících si už skvělé rozumíme a nemusíme u toho ani mluvit. Když ji mám na těle, stačí když trochu jinak pohne bříškem, mírně se nadzvedne a já poznám, že potřebuje na záchod. Chodí na záchod už od svého asi měsíce. Bezplenková komunikační metoda nám ulehčila od vlhčených ubrousků, které momentálně používám především k utírání prachu. Na to jsou opravdu výtečné.

První měsíce života dítěte je mateřské mléko to jediné, co jeho žaludek zná. Jeho tělo také zná, jak si o něj říci. Díky nošení a těsném kontaktu jsem přesně poznala, kdy její bříško bylo prázdné. Stačilo zabořit hlavu do měkké části hrudníku a trochu se zavrtět. Nemusela ani otevřít oči, nemusela ani hlasitě plakat. Pokojně se nakojila kdekoliv, v tramvaji, při procházce, při vaření, prostě kdykoliv a kdekoliv. Stačilo jen naslouchat jejímu tělu a jednat.

Teď už je to velká holka. Spousta slovům již rozumí a spoustu slov už umí říct, i když nejsou slyšet. Jak už jsem psala výše, nemluví, ale přeci si rozumíme. Komunikaci tělem jsme posunuli výš a mluvíme spolu rukama, nohama, mimikou obličeje. Ač slyší, tak znakuje. Dokáže mi už říct, že má hlad, že má žízeň nebo že vidí pejska. A to vše vlastním tělem. Když si přiloží ruku k ústům, vím, že chce jíst. Když si strká ukazováček do pusy, vím, že chce pít. Když začne hlasitě dýchat s vypláznutým jazykem, hledám poblíž nějakého pejska. Znaky postupně přibývají podle naléhavosti sdělení a potřeby komunikovat. Její bratr tímto obdobím také prošel. Postupně znaky vyměnil za slova a teď ve třech letech pusu nezavře.

Takže jde to. Mluvit s dětmi beze slov. V prvních měsících v podstatě telepaticky, později již viditelně i pro okolí, které se může do komunikace s batole těm také zapojit. Každé dítě je na to připravené jindy. Některé nasává znaky a pak je na vás vychrlí během týdne. Jiné začíná postupně s prvním vědomým PAPA. Jedno začne v 8 měsících jiné až ve 13 měsících. Důležité je na nic netlačit a vnímat sebe sama a svou ratolest.

Znaky čerpám nejčastěji z internetových stránek pro neslyšící ruce.cz, kde je i překladový slovník do cizích jazyků. Podle sebe vybírám, jestli budeme používat anglický, německý, český nebo klidně arabský znak pro dané slovo. Nebo si ho jednoduše vymyslíme společně s dcerkou, jak je nám to nejpříjemnější.

Pro jazyk lásky nejsou žádná pravidla, žádná gramatika a žádná ucelená slovíčka. Je to o dvou napojených srdcích a naslouchání si.